Červenec 2009

Nostalgické vzpomínání na staré, bolavé rány

30. července 2009 v 21:38 | Ness |  Písmenková část
Čtení starých článků v týhle době není dobrá věc. Rozhovory stáčim pořád jinam. Zase se začínám na všechno dívat pesimisticky, i když....nevim potřebuju změnu. Potřebuju...něco, čeho se nejvíc bojím. Oporu, důvěru, jistotu, že všechno bude OK, podporu...všechno to mám dá se říct, od kamarádek, ale něco jinýho to je od toho koho "milujete". Vím je to silné slovo pro můj věk, ale ...stejně je hezké slyšet někoho říkat: "Mám tě rád" a může to pro vás znamenat i víc, ale ta osoba, co by to řekla není a ani nebude. Je to stejně zvláštní, jak vám někdo může vzít spánek, sny i myšlenky.....a přesto víte, že je to jen ve vaší mysli...nikdy neucíte dotyk jeho ruky, žádná vůně z jeho vlasů, žádný pocit při polibku....nic
Člověk by uděl cokoliv, jen aby se jeho sny, touhy a představy vyplnily...nevim tedy jak vy, ale já snad i ano.....

Lucifer...hey baby so what?

30. července 2009 v 18:57 | Ness |  Tady to
Zdarec lidi,
tak tu máme nový desing, opět moje výroba. Vím, není až tak pozitivně barevný jako tamten, ale řekla bych, že tenhle víc vystihuje mojí povahu, to co mám ráda a tak prostě....LUCIFER :D
No doufám, že se aspoň trochu líbí, pokusím se dopilovat nedostatky úprav blogu, ale aspíš to pořád bude nic moc :D

Něco jako ukazatel štěstí

30. července 2009 v 9:44 | Ness |  Svět

Mizivá část našeho života

27. července 2009 v 17:36 | Ness |  Kapka poezie


Štěstí přichází v mnoha podobách - ve společnosti dobrých přátel, v pocitech, když někomu plníte sny nebo ve slibu obnovené naděje....
....Je to v pořádku, když jste šťastní, protože nikdy nevíte, jak mizivé štěstí může být...

Když jdete na párty, kde vůbec nikoho neznáte aneb chceme se jen bavit :D

25. července 2009 v 12:05 | Ness |  Písmenková část
Včera jsme byli s holkama na jedný Ultras party (party pořádáná skupinou slávistických fandů). Přišli jsme tam, nahlídli jsme dovnitř a usoudili, že bude lepší rychle odejít (byli tam jen chlapi kolem 20 a výš), ale když už jdem ze schodů, tak na nás zavolají dva z těch chlapíků, později se dzvídáme, že je to Lukáš a Roman, vypadají docela přívětivě, tak jdeme za nima. Když nás dovedou do místnosti, kde je ta party, tak si nás odchytí Strašák (kluk, co velí slávistickýmu kotli a taky pořadatel), že potřebuje holky. Tak nás zas odvede do vedlejší místnosti a tam...Lidi takovýho jídla jsem v životě neviděla :D Úžasnej obří švédskej stůl, nádherně upravenej. My jenom měli sundat igelit do kterýho to bylo zabalený a pak jsme se do toho mohli pustit, jenže...když jsme to dodělali tak přišel Lukáš a Roman s dalšíma kámošema a pustili se do toho :D My využili příležistosti a odešli ven :D Tak jsme stáli asi tak půl hodiny a jen tak klábosili. Když v tom se k nám přihrne blonďák v bílý košili (později Tomáš) a prej jestli jsme byli na tý párty tam v Edenu. My jsme odvětili, že jo a k tomu s enáš ještě zeptal proč jsme odešli, no protože tam byla nuda. Řekl ať na něho počkáme 10 min., že si musí vybrat peníze z bankomatu. My počkali, což byla chyba :D Zavedl nás dovnitř, zpátky a už jsme se ho nezbavili. Zase jsme potkali Lukáše a Romana. Roman byl už silně napitej, ale sranda s ním byla. Lukáš měl jen nějaký piva, ale ten byl úplně nejvíc v pohodě. No a blonďák Tomáš? Kristovy voči. Ten byl nalitej už když nás potkal venku, ale toho jsme si nevšimli to až uvnitř :D Ale sranda s nima byla, když jsme tam šli ani bych si nepředstavila, že to budetakhle :D NIKDY :D
No a cestou v buse? No fuj, nějaký kluk na nás pořád koukal. Bylo to divný. Jako bychom byly opice v zoo a on si nás prohlížel :D Když vystupoval tak mi hodil na tašku lístek s číslem :D Ups lístek mi někam zapadl, samozřejmě "náhodou" :D Asi to byl slovák, ptz měl za mailem .sk :D
Domů jsme přijeli kolem půl 12 a spát jsem šla snad ve 2 :P
A jak bych hodnotila celý večer: Jedna velká sranda :D :D :D
PS: Dneska začíná Gambrinus liga pro Slavii, od 18:15 se bude zápas vysílat na ČT4, tak mě hledejte v davu kotle :D

Neříkejte....

23. července 2009 v 12:15 | Ness |  Kapka poezie
Když máte přátelé znamená to, že máte oporu a
když máte oporu zvládnete všechno, co chcete.

Kde domov můj... :D

23. července 2009 v 9:31 | Ness |  Písmenková část
Lidi já sem doma :D Konečně doma, v Praze ve svým vlastním pokoji :D Normálně slyším auta a lidi, cítím smrad z komínů a brzy snad i uvidím s Denu a Lufi :D
Já jen že jsem tady, tak dost výkeců a jdu vybalovat, včara jsme se vrátili ve dvě ráno, takže sem nic nestihla tak doháním čas :D

Když si jdete oběd ohřívat do lednice

20. července 2009 v 18:23 | Ness |  Písmenková část
Nazdárek,
tady Vaše "velmi zaneprázdná" Nessie :D Pokud všechno vyjde podle plánu, a jakože Naši ty plány mění velmi často :D, už ve středu večer nebo ve čtvrtek ráno budu zase doma, doma v Praze :D Ani nevíte jak já se těším, bude to všechno "nový" :D
I když tenhle vesnický klid mi taky možná bude scházet, žádný net, žádný signál, žádný mega nákupní centra, žádný mladý lidi= klucí :D Oukey jen se hlásím, že mě zatím žádná slípka neuklovala k smrti, ani nepřejel traktor, ani babička nenabodla vidlemi, i když..k tomu dneska nebylo daleko :D Ale myslela jsme, že na icq zastihnu aspoň někoho ze svých přátelíčků (že Deni :P ) a nic. Všude pusto a prázdno...i tady :D Ale nevadí moji dnešní náladu tohle ani babička s nožem na mým krku, nezhatí :D

Liverpool go, go, go :D

17. července 2009 v 9:04 | Ness |  Svět
A pak, že na dechovky nic nejde :D I v Liverpoolu si na ně vymysleli fotbalový pokřik :D :D


Bullet For My Valentine -All These Things I Hate

15. července 2009 v 15:46 | Ness |  Média
Opět nostalgické vzpomínání na takovou dobu, s takovým člověkem....raději už nevzpomínat a posledchnout si písničku :P

Už i děti jsou "cool" :D

13. července 2009 v 9:09 | Ness |  Me...?
Jooo to je moje malý zlato :D
Kuba když mu byly asi 4 takže to je focený před třemi roky o prázdninách :D
Ani nevim proč to sem dávám, ale asi proto, že sem jí teď našla a nehorázně se mi líbí :D

Poloviční člověk, žádný člověk

11. července 2009 v 11:33 | Ness |  Písmenková část
Jediné, co se mi zamlouvá na životě člověka, je to, že můžu snít. Nikdo mi neříká, co je dobře a co špatně, prostě si dělám, co chci.
Nessie má zase špatnou náladu. Chci se jí zbavit, ale nejde to. Drží se mě jako klíště. Velký, protivný klíště.
Zvláštní, co s člověkem udělá jeden, ne jemu a ne pro jeho oči určený, rozhovor :P

Krása za dob "Bardotky"

11. července 2009 v 10:03 | Ness |  Svět
Brigitte dobře věděla o svých přednostech: štíhlém pasu, plných rtech a slavném účesu. A na to všechno měla své tajemství.
- Krásný pas si udržovala každodenním cvičením s obručí.
- Rty si malovala vždy světlou rtěnkou, předtím je však natřela vazelínou, aby vypadaly plnější.
- A účes? Brigitte si do vlasů nalévala trochu coca-coly a pak je natupírovala. Účes spolehlivě vydržel celý den.
A pak že dnešní doba je šílená :D :D :D

Život není pohádka, ale pořádný horror. Už teď vím, co znamá slovo rodina...

9. července 2009 v 16:30 | Ness |  Písmenková část
Zrovna jsem asi prodělala srdeční zástavu...
Co je na tom, když babička vezme svoje dvě sedmilétý vnoučata a psa na houby? Vůbec nic, snad jen kdyby se tři hodiny nevraceli, neměli sebou mobil, babička nebyla diabetička a nebrala denně 10 prášků, neměla pořád nějaký nemoci a málem nezkončila nejdnou v nemocnici....
Ráno se moje milá rodinka vydala na houby, po hodině a půl přiběhne zpátky samotný pes. No je mi divný, ale nechám to tak, on normálně utíká. Ale když se ani po dlouhý době babi a děti nevrací, tak se mi začínájí v hlavě přehrávat horrorové scénaře. Zamknu doma psa a vydám se naproti těm třem trosečníkům. Nenajdu je. Rychle se varcím domů, kdybych je náhodou někde propásla, ale doma nikdo není. Už začínám mít na krajíčku. Horrové scénáře v mé hlavě začínájí dostávat konkrétní podoby. Už se fakt bojím.
Chodím po zahradě sem a tam, koukám přes plot, je mi příšerná zima a z očí se mi ženou nepříjemné ledové slzy. Po útrpných třech a půl hodinách se v ulici konečně rozštěkají psi a moje rodinka se vrací...Ještě teď se mi klepou ruce....Už nikdy.

Houpačka jménem Život

8. července 2009 v 17:03 | Ness |  Písmenková část
Jak zvláštní...
Zrovna jsem se vrátila ze zahrady, kde máme vlastní pidi dětský hřišťátko. Brácha dostal za vysvědčení novou kulatou dřevněnou houpačku, táta ji pověsil, dneska fouká vítr, je zataženo a každou chvíli vypadá, že se rozprší.
Zkusila jsem ji. Zhoupla se jednou. Dvakrát. Třikrát. Bylo to jako za dob, kdy jsem byla dítko. Zavřela oči a ucítila tu volnost, tu dobu, kdy jsem nebyla za nic zodpovědná, kdy jsem mohla být všude sama sebou. Cítila jsem se bezstarostná. Byla jsem zase dítě. Dítě, kterému stačí maminčina náruč, křiklavá hračka a houpací koník. Bylo to krásný, ale jelikož to je dětská houpačka a navíc byla mokrá, tak mi to uklouzlo a já slítla. Byl to přesně ten pád z nebe do tvrdý reality. V tu chvíli, kdy jsem spadla, mě zavolala babička ať jí jdu pomoci s jídlem, zavolal na mě brácha ať mu přinesu hračky a zavolal na mě děda ať mu otevřu bránu do dvora ať může zajet s autem....

Když městská holka musí na vesnici :D

6. července 2009 v 14:55 | Ness |  Písmenková část
První hlášení z jedné malé vísky u Chrudimi :D
Jsem připojena na cizí internet, tak rychle dávám vědět, že žiju :D
Mám se nooo...zatraceně, nemám se vůbec dobře :D Já jsem typická holka z hlavního města, narozená právě v té malé vísce, ale to je jedno, město mám ráda a tady mi šíleně schází. No ty výfukový plyny z aut a kouřový clony z komůnů možná ne, ale přeci jenom tady není, to co tam :D Myslím, že mě úplně "chápete" :D
Ale je vtipný vstávat za zvuku kohoutího zakokrhání a sousedovic nastartovanýho traktoru. Slunko mi ráno svítí do postele a všude všechno zpívá. To je možná to, co na městě postrádám, ale je to zanedbatelný :D No já končím, jdu vyzkoušet ještě bazén :D

Hlášky ze školní lavice # 8

3. července 2009 v 17:13 | Ness |  Hlášky ze školní lavice
Učitelka: "Vyjmenujte zvířectvo z nehož získáváme drůbeží maso."
Marek: *vůbec neposlouchá, ale nahlas řekne: "Kočky, psi,...."
Učitelka: *rychle ho přeruší než by povídal dál* "Jo tak u Oktábců se jí všechno."
Michal: "No jo už se projevuje finanční krize"
100ki: "Hele Máro, nám se ztratila kočka, vrátíš nám ji? "
Marek: " A stačí ti po kouskách nebo ji potřebuješ celou?"

Dropdead!

2. července 2009 v 21:36 | Ness |  Tady to
Barvy, barvy, barvičky :D
Všimli jste si, že? To je, ale změna :D Dneska mám zase dobrou náladu, tak toho využívám :D Barevný design tady nebyl, dlouho nebo vůbec, ani nevím :D