Červen 2009

Kousek reálného světa v imaginárním se vždy najde

30. června 2009 v 22:27 | Ness |  Kapka poezie
Mám pocit, že všechno ztrácím. Ale já právě všechno získávám.
Mám pocit, že všechno končí. Ale teď všechno začíná.
Mám pocit, že tu nikdo není. Ale právě teď jsou všichni kolem mě.
Mám pocit, že je všude jen černota. Ale je tu světlo z mých snů. A ty mi dávají sílu. Sílu, kterou tolik lidí hledá, kterou tolik lidí postrádá a ona je u nich, ale musí v ni věřit. Věřit ve sny.....
Na pohádkách přeci není nic špatného. Všichni žijí šťastně až do smrti....

Citát týdne 29.6.-5.7.

30. června 2009 v 10:17 | Ness |  Kapka poezie
Láska je nemoc, která se nedá vyléčit.
Božena Němcová

Paris. Ville de l'Amour

28. června 2009 v 22:42 | Ness |  Svět
Il s'agit d'un conte de fées. Regardez ces couleurs, la vie, ce qu'il ya ...
Il ne s'arrête pas rien. Où tout commence:)

Dlouhá noc protažená až do pozdního odpoledne

27. června 2009 v 16:15 | Ness |  Písmenková část
Už je konec. Poslední tón dohrál do úspěšného konce :)
Už se skoro můžu nazývat žákyně střední školy :D Ale raději zůstanu nohama na zemi a počkám na oficiální prohlášení za dva měsice :D
Včerejšek se dle mého názoru povedl, špalírem jsme s Deniskou a Honzou prošli bez úrazu, do šerpy jsem se navlíkla, pamětní list mi neupadl a proslov...sem odříkala přesně a bez chyb :D
Rozlučka s učitelkou u večeře byla skvělá, ale já už po jednom a půl kousku pizzy byla plná :D
Rozlučka neboli chlastačka byla snad ještě lepší. Ale na to abych vám to všechno vylíčila nemám :D Všechno si pamatuju, to zas jo, ale přeci jenom je to takový mázlý nooo:D (ach ta zelená, ta zelená :D) Domů, já tedy do azylu k Denisce a Lufi - domů bych fakt nemohla, chápete ne :D, jsme odešli kolem jedný ráno. Spáli jsme asi od tří nebo dvou ráno a Deni, která spala chudák na zemi se mnou v pokoji byla vzhůru už v pět, což probudilo i mě, tak jsme sedli k netu a koukali :D Krušná rána opilcova se nekonala, teda ne u nás :D My si to odnesly už večer/ráno, ale chudák Lufi byla jak mrtvola :D Já se domů, k sobě dostala, asi kolem půl jedenáctný a od tý doby do teď jsem spinkala :D No to je všechno dámy a pánové, loučí se s Vámi Váš ABSOLVENT 2009 ZŠ LIPENCE :D
P.S.: Tak po zvážení jsem se rozhodla, že vyberu některé fotky a ukážu je, ale varování je na místě :D Pozor na různé obličeje, mohou způsobit záchvat smíchu či žaludeční problémy :D

Jednou se člověk probudí a zjistí, že zaspal polovinu svého života......

26. června 2009 v 5:50 | Ness |  Písmenková část
Tak a je to tady!
Dneska Nessie slavnostně ukončí školní docházku na základní škole. Musím přiznat, že ruce se mi klepou už od 5 hodiny ráno, kdy jsem vstávala, abych to stihla ještě k holkám, který mě hodí do gala, sama bych to s těma ubrečenejma očima a rozechvělýma rukama asi nezvládla. Budu ráda, když na sebe navlíknu ty retro šaty a boty na 6 cm podpatku. O můj bože. Jestli se na nich nezabiju, tak určitě dostanu infarkt :D Já to nevydržím. Já to nevydržím. Až se rozpláču v polovině toho proslovu, co mám říkat, tak nevím, jak ho dokončím :D Fotky samozřejmě dodám, budou velmi posvátné a památné :D
No v 16:15 jdem na večeři s učitelkou a potom od 19:00 máme chlastačku u Berounky. Ve stanech. My tam budem spát ve stanech :D Oh my god :D K čemu sem se to nechala přemluvit :D

Obyčejný strach...

25. června 2009 v 20:02 | Ness |  Písmenková část
Mám strach. Bojím se.
Bojím toho, co přijde....co když už to nikdy nebude takový?
Nechci je ztratit

Stačí jeden pohled a všechno je jinak

23. června 2009 v 19:53 | Ness |  Písmenková část
Zas a zas můj mozek plodí nemožné sny :D Achjo
Představte si, že jdete do školy, ale pokud se chcete dostat na nádvoří, tak musíte buď po schodech nebo po takový prkenný lávce, jak bývá ve filmech přes velký propasti dolů. A náhle.....
Ale koho to zajímá, co se mi zdálo, stejně to bylo hrozný, smutný, ale s happy endem :D Žijeme v přítomnosti, ne ve snech. Jojo, Nessie má náladu jak elektrickej plot vysílající sigál, že je plný síly (prý to bude těma fotkama, co jsem viděla, tvrdí Deniska :D ) :D Vidíte? Už melu nesmysly a to jsem odpoledne říkala, že půjdu spinkat :D
Čas...všechno se zatím odehrává moc rychle....ale já nad ním vyhraju....moje holky mi nevezme!! :D

Něco končí, něco jiného zas začíná.....

22. června 2009 v 21:23 | Ness |  Me...?
..ale jsou věci na které nikdy nezapomeneme. Věci, které se nám nenávratně vryly do srdce, myšlenek a vzpomínek. Věci jako je základní škola.
Ku příležitosti našeho POSLEDNÍHO SPOLEČNÉHO týdnu, jako 9. třídy ZŠ Lipenců, sem udělala takové malé shrnutí za čtyřmi úžasnými roky naší společn existence :D
Doufám, že mě moji drazí spolužáci nezabijou za ty fotky z nižších tříd :D :D



Slávista za každých okolností

22. června 2009 v 13:27 | Ness |  Svět
Jo když se hraje na Žižkově a doma není televize a i přesto chcete vidět slávisty, tak si stačí vylézt hooodně vysoko, přibližně tak vysoko, kde končí Žižkovská věž, a už vidíte úplně všechno :D
No prostě pravej fanda...udělá cokoliv jen aby je viděl :D
Zdroj: slavia.cz

Queen - We Are The Champions

20. června 2009 v 12:00 | Ness |  Média
Nostalgické vzpomínání, nejenom na sobotu-na Slavii, ale obecně na dobu, na "QEENy"
¨

I've paid my dues, time after time
I've done my sentence, but committed no crime
And bad mistakes, I've made a few
I've had my share of sand kicked in my face, but I've come through
We are the champions-my friends
And we'll keep on fighting till the end
We are the champions, we are the champions
No time for losers
Cause we are the champions, of the world

Hlášky ze školní lavice # 7

19. června 2009 v 14:44 | Ness |  Hlášky ze školní lavice
Učitelka: "Váš diktát dopadl, jak Židé pod Hitlerovýma rukama."
Honza: *něco říká klukům v rohu v domnění, že ho češtinářka neslyší, ale ona slyší*
Učitelka: " Honzo, ty ten diktát máš snad úplně bez chyb?"
Honza: "Nooo to ještě nevim, ale vy to máte špatně napsané na tabuli" *ukáže směr tabule, kde je oprava diktátu napsaná úplně blbě*.....kvalita českých učitelů no :D

Nějak se to přejde...

18. června 2009 v 22:05 | Ness |  Písmenková část
Měla bych být šťastná, ale všechno se sem kvapem valí a já se spíš bojím.
K tomu to tady. Co mám s váma dělat? Nikdo se neozývá. To je mi jasný.
Tak mi řekněte, co tu chcete nebo já už vážně nevím :(
Všechno se mění. Já. Lidi. Prostředí. Svět......

Tak tedy dobrá.....

16. června 2009 v 19:25 | Ness |  Písmenková část
Tak tedy na rovinu: má to tady vůbec cenu?
Žádné komentáře. Opět pouze May a Deni (těm sem ovšem velmi vděčná)
Přiznávám opět v této chvíli nemám nejskvostnější náladu, ale tak přeci...nevim no...je to celý divný...vůbec nevim proč mě ty odchody a fámy kolem všeho, tak sebraly....a teď zase...no nic, já jdu otravovat jinám...

Citát týdne 15.6.-21.6.

15. června 2009 v 20:30 | Ness |  Kapka poezie
Krása je znak relativní. Je v oku toho, kdo ji vnímá.
André Maurois

Emařící část mé osoby

14. června 2009 v 20:58 | Ness |  Me...?
Omluvte můj pokřivený smysl pro umění i nedostatečné výtvarnické schpnosti.
Snad vás to aspoň trochu pobaví, když už nezaujme ;)
Tohle bylo kreslený 12.6.2009, pod tlakem nudy a možná i trochu zlosti. Obvykle tohle nekrelslím, ale když to na mě přijde, proč si nezačmárat, vždyť to je tak.....fascinující....

Naivní svět aneb prachy vychovávající lidskou rasu

12. června 2009 v 16:54 | Ness |  Písmenková část
Jo jo všechny Vaše hříchy za nepřítomnost prominuty. Však já Vás chápu, škola u konce, není nálada na blog ;) To jen já si tady z toho dělám skladiště svojí aprílové nálady...
  • Dnešní předpoveď: Zataženo, místy déšť a meteorologové varují před silnými bouřkami a náladovým větrem.
Dobrá takže předpoveď máme, teď snad jen shrnutí dnešního dne. Ne, já vás nebudu trápit. Ale s čím vlastně? Celý den se dá shrnout do jednoho slova: NUDA.
  • Začínám se bát, že jsem příliš naivní puberťák, který si modeluje svět podle své podoby. Prachy. Všechno se točí kolem peněz. Začínám to nesnášet. Jak prodávají fotbalisty za nehorázné částky, pořád a pořád do jiných klubů. Však v minulosti, když už někdo hrál za jeden klub, tak by ho nikdy nevyměnil. (Dušánek....Kájo, jak si to mohl dovolit?! :( )
  • Koukala jsem na spolužáky na novou školu. Začínám být silně nervózní. Ty jejich příspěvky, jak se tam hrozně těší mě děsí.
  • Konec školy se blíží a já nevím, jak všem dát najevo, co pro mě znamenají, co pro mě udělali, a že bych nechtěla, aby to skončilo jen rozloučením a už nikdy nic víc.
Hrozně se v sobě nevyznám. Začíná mě to štvát, potřebuju znát odpovědi, potřebuju se odpoutat od svého nereálného světa. Každé vracení ze snů zpátky do reality začíná být těžší a těžší a já se bojím, že bych v tom snu taky mohla už zůstat.......

Když se daří, tak se daří

10. června 2009 v 17:46 | Ness |  Písmenková část
Nic moc, ale zároveň super
Týjo návštěvníci moji, kde jste? :D Žádné komentáře, všude jen pusto a prázdno :D Pochvalu s pravidelnými komentáři se zaslouží jenom jeden jediný člověk :D
Oukej moje nálada se zase vytahuje z bodu mrazu na bod teploty Slunce (no teď se vytáhněte, kdo si to pamatuje ze školy :D) Jsem jak atomovka naplněná enegrií a akčností. Prostě musím něco dělat :D :D Ve škole poslední přípravy vrcholí a Ness je čím dál tím víc nervozní ze svého proslovu -_-" Zatím všechno vychází, opět, ale nikdy nevíš, kdy se to všechno zase sesype jako domeček z karet.....
P.S.: Zítra jedem na exkurzi do Bohnické psychyatrické léčebny. Přemýšlím, že si na pár dní pronajmu pokoj, ale s vyhlídkou :D Tak jen jestli nemá někdo zájem jít na "rekreaci" se mnou? :D

NEJvětší ztráta

9. června 2009 v 20:13 | Ness |  Kapka poezie

Chytil ji za ruku, ale ona se mu vyškubla. V zelených očích slzy, smutek a obrovskou neutišující bolest, která pramenila z toho, co k němu cítila. Věděla, že někdy tenhle den nastane, věděla to už od doby, kdy se rozhodla, že mu řekne, že ho miluje, ale aby to bylo takhle brzo? Nemohla bez něho žít, oni on bez ní, ale nemohla opustit všechno, co milovala, její právě splněné sny, rodinu a odejít neznámo kam. Nemohla se mu podívat do obličeje, ale cítila jeho tázavý pohled na své tváři. Jeho ruce se třásly. Ale stisk, kterým jí opět uchopil do svých dlaní byl rozhodný. Na jejich tváře dopadal vlahý déšť, který se mísil s jejich vlstními hořkými slzami bolesti. Byla to opravdu ta poslední noc, kdy se vidí naposled? Vzal její obličej do svých dlaní. Daroval jí ten nejkrásnější a nejúpříměnší úsměv, jakého byl schopen a pomalu přibližoval její rty ke svým. Ona cítila tu vášeň, která se v ní proudila, kdykoliv byla s ním. Tak moc ho chtěla políbit, ale věděla, že by tak jen prodloužila své a jeho trápení. Vysmekla se z jeho sevření, jako had uzavřený mezi dva kameny a bez otočení běžela pryč....do neznáma. Díval se za ní. Ne, neběžel, aby ji chytil, byla to její volba. I když bolela víc než cokoliv jiného. Ona se tak rozhodla. Zavřel oči, ze kterých vypadla poslední slza, která se skutálela na jeho rty. Zvedl hlavu k temné obloze a nechal se bičovat tisíce kapkami......

by Ness



Zemřel, tam kde to miloval

8. června 2009 v 16:57 | Ness |  Svět
Video vyrážející dech. Vzpomínka na Miklose Fehera.


Citát týdne 8.6.-14.6.

8. června 2009 v 9:00 | Ness |  Kapka poezie
Nejhorší chorobou, kterou trpí svět, není síla špatných, ale slabost nejlepších.
Romain Rolland